AIDS a virus HIV

Virus HIV se přenáší tělními tekutinami – krví, spermatem, poševním sekretem a mateřským mlékem.

1. Nechráněný pohlavní styk – je nejčastější cestou přenosu. K přenosu viru dochází při análním, vaginálním i orálním styku, případně jakékoliv jiné praktice, během které dochází ke styku sliznic se sexuálními sekrety či krví. Anální styk je významně nebezpečnější než vaginální, orální styk je rizikový nejméně. Pravděpodobnost přenosu infekce HIV z muže na ženu je výrazně vyšší než z nakažené ženy na muže, což souvisí s vyšším množstvím viru HIV ve spermatu než v poševním sekretu. I v případě análního styku je většímu riziku vystaven příjemce. Riziko přenosu nákazy zvyšuje také poranění v oblasti pohlavních orgánů nebo sex při menstruaci. Přerušovaná soulož nepředstavuje vůbec žádnou ochranu před nakažením virem HIV.
2.  Krevní cesta – přenesení viru HIV prostřednictvím krevní transfúze nebo při transplantaci orgánů je v rozvinutých zemích zcela vyloučen, ale v zemích třetího světa se onemocnění rozšiřuje i tímto způsobem. Při drobných poraněních je nebezpečí nákazy virem od HIV pozitivního člověka nepravděpodobné, protože k infekci je třeba určité množství viru. Co je však nezbytné k zabránění přenosu, je nepoužívat stejné hygienické pomůcky jako kartáček na zuby, žiletka apod.
   
   Velmi rizikové je sdílení injekčních stříkaček uživateli drog nebo opakované použití injekční jehly bez řádné sterilizace v zemích se zaostalým zdravotnictvím.
3. Z matky na dítě – žena může přenést infekci na plod už během těhotenství samotného, na dítě při porodu i během kojení. Dnešní medicína je schopna snížit riziko přenosu asi o dvě třetiny. HIV pozitivním matkám není doporučováno kojit.

Vir HIV je velmi citlivý vůči vnějším vlivům (hyne při teplotě nad 60 C, při působení běžných dezinfekčních prostředků apod.)

AIDS je civilizační choroba dneška rozšířená všude na světě, masově jsou jím zasažené některé africké státy. Přestože se léky na tlumení HIV/AIDS neustále zdokonalují, nemoc stále zůstává nevyléčitelnou a smrtelnou. Pro obyvatele nejvíce zasažených regionů (a zároveň nejchudších států světa) je medikace většinou nedostupná kvůli své finanční nákladnosti. 

Celosvětově se počet infikovaných osob odhaduje na 40 miliónů, z čehož tři čtvrtiny žijí v subsaharské Africe. V rozvojových zemích má šíření pandemie nemoci zásadní dopad na také na ekonomiku zemí, ve kterých ubývá produktivní síly a naopak se zatěžuje státní sociální systém.

AIDS příznaky nemoci

Inkubační doba onemocnění je 3 – 6 týdnů. Po tomto období se u 60 – 70% infikovaných osob dostaví projev akutní primární infekce HIV, který si nakažený snadno splete s chřipkou nebo mononukleózou a nevěnuje mu přílišnou pozornost. Primární infekce může mít spoustu spíše nenápadných příznaků, téměř nikdy však nechybí horečka okolo 38°C nebo vyšší. V těle se začnou vytvářet protilátky proti HIV, člověk se stává HIV pozitivním.

Po odeznění přechází nemoc do latentní fáze, během které se 80% infikovaných cítí naprosto zdrávo. Toto stádium se také označuje jako asymptotické (bezpříznakové). Za současného stavu dnešní medicíny si HIV pozitivní pacient může výrazně prodloužit latentní fázi nemoci, pokud dodržuje lékařem předepsanou léčbu (tzn. nechal se testovat a svou diagnózu zná). Současná léčba významně prodlužuje život, na druhou stranu probíhá pouhých 13 let a prozatím je brzo na vytváření obecných závěrů. Nakažený pacient by měl vědět, že k rozvoji onemocnění AIDS ze stadia HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Proto i HIV pozitivní člověk při sexuálním styku s HIV pozitivním partnerem musí dodržovat zásady bezpečného sexu, aby chránil nejen druhého, ale i sám sebe.

Následuje klinicky rozvinuté stádium HIV, selhání imunitního systému, propuknutí AIDS. U dospělých lidí doba mezi nákazou virem HIV a nástupem onemocnění AIDS trvá zhruba 10 let. Infikované děti onemocní zpravidla do jednoho nebo dvou let. V poslední fázi se buňky imunitního systému nejsou schopny bránit proti atakům virů, bakterií, plísní apod. Navíc organismus těchto buněk produkuje čím dál méně. V době plného rozvinutí nemoci, trpí poškozený několika nemocemi pro AIDS typickými a neexistuje naděje, že jeho zdravotní stav zaznamená zlepšení.

Symptomatické příznaky AIDS způsobuje trojice onemocnění:

• Oportunní infekce: infekce, vyvolané mikroorganismy, které zdravý organismus běžně potlačí díky řádně fungujícímu imunitnímu systému. U pacienta s AIDS nejčastěji napadají plíce, trávicí soustavu, mozek a kůži.
• Nádorová onemocnění: Kaposiho sarkom postihuje 35% pacientů. Jde o fialově nebo hnědě zbarvené kožní léze. Ty postihují také mízní uzliny, plíce a ostatní vnitřní orgány.
• Neurologické potíže: v 90% případů se u pacientů projevují neurologické komplikace jako výpadky paměti, zhoršenou koordinaci projevů, zmatenou mluvu, snížení ostrosti zraku a psychotické chování.

Léčba AIDS

V současné době neexistuje očkování proti viru HIV ani léčba, která by dokázala AIDS vyléčit. Současná medikace je však schopna oddálit propuknutí nemoci a zpomalit její průběh. K dispozici jsou prostředky pro léčbu určitých příznaků souvisejících s HIV infekcí a pro zlepšení kvality života HIV pozitivních pacientů. Prognóza nemoci je ale do značné míry odvislá od fáze nemoci, ve které se HIV pozitivní člověk začíná léčit. Zahájí-li se léčba vhodnými prostředky krátce po nakažení virem HIV, má pacient vysoké šance prožít dlouhý život bez nástupu AIDS. K brzkému zjištění nákazy slouží snadno dostupný HIV test, který můžete absolvovat na kteréholiv krajské hygienické stanici.

Prevence HIV je prozatím tedy jediným účinným prostředkem boje proti šíření viru. AIDS je jedna z mála nemocí, kterou člověk není zasažený, ale ve většině případů se jí sám nakazí. Pouze změna chování (sexuální praktiky a sdílení jehel) může populaci uchránit před HIV a AIDS.