HPV virus

Co je HPV virus?

HPV virus je přenášen sexuálním kontaktem – a proti této infekci není ani kondom vždy zaručenou ochranou – v těle tento virus napadá kmenové buňky (je známo na 100 typů papilomaviru napadajícího lidské buňky).

Nejvíce se tato forma pohlavní nemoci vyskytuje u mladých žen do 30 let – a poté naopak u žen nad 55 let. První případ je vysvětlován obvykle vyšším počtem partnerů v mladém věku – druhý pak poklesem imunity ve věku pokročilém.

Co HPV virus způsobuje?

Tato pohlavní nemoc je považována za jednu z nejvýznamnějších příčin rakoviny děložního čípku, což je zřejmě nejhorší možná komplikace, které infekce způsobuje. HPV virus je dělen do dvou tříd podle závažnosti na HPV-HR s vysokým rizikem a HPV-LR.

HPV-LR může způsobovat léze na čípku, pohlavních orgánech, hrázi a kolem řitního otvoru – jeho přenos umožňuje sexuální styk nebo také kontakt například s oblečením potřísněným spermatem či vaginálním sekretem nositele viru.

HVP-HR je závažnější, ale méně nakažlivý – přenáší se sexuálním stykem a je – jak již bylo řečeno – častou příčinou rakoviny děložního čípku. Karcinom se však může vyvinout se zpožděním i 15 – 20 let. Nicméně jedná se o poměrně vzácnou komplikaci, jelikož u 80 – 90 % žen je virus poražen imunitním systémem během 8 – 16 měsíců. Z těch žen, u nichž k eliminaci viru imunitou nedojde, se karcinom rozvine jen asi v 5 % případů. A jen u 1 % žen (u nichž není virus potlačen imunitou) se rozvine rakovina, jedná se téměř vždy o případy podcenění prevence, pravidelných prohlídek a screeningů.

HPV virus může být také původcem vzniku bradavic na rukou a chodidlech.

Hlavním rizikovým faktorem onemocnění tímto virem je samozřejmě vyšší počet sexuálních partnerů, časný začátek sexuálního života, ale také dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce, stav imunitního systému a také životospráva – více ohroženi jsou například kuřáci a špatně se stravující lidé.

Projevy pohlavní nemoci HPV

Ve většině případů nevyvolává HPV virusžádné symptomy a jeho nositel si tak není často nákazy ani vědom a může jí vesele šířit dál. Pokud už k příznakům dochází, jedná se obvykle hlavně o bolesti během pohlavního styku nebo po něm, chronický výtok většinou bílé barvy, krvácení i mimo menstruační cyklus případně obtíže u močení.

Testy na HPV virus

U mužů se test na přítomnost lidského papilomaviru provádí stěrem z močové trubice nebo penisu. Tyto stěry se provádějí pomocí speciálního kartáčku a je zapotřebí, aby si lékař, který test provádí, nechal prostředky k testování (již zmíněný kartáček a také zkumavky a transportní média) zaslat od Národní referenční laboratoře pro papilomaviry. Test provádí urolog nebo kožní lékař a je hrazen pojišťovnou.

Test na HPV virus je v současnosti stále prováděn pouze u žen se zhoršenou cytologií (a ani to není povinností lékaře) a obvykle jen na typ HPV s vysokým rizikem. Test HPV jinak není součástí běžné preventivní gynekologické prohlídky.

HPV virus v těhotenství

Jedním z projevů HPV viru s nižším rizikem je vznik špičatých kondylomů čili pohlavních bradavic. Tyto kondylomy mohou rychleji růst během těhotenství a doporučuje se jejich odstranění před porodem, aby se eliminovalo riziko přenosu viru na dítě. V případě, že kondylomy blokují porodní cesty, je dokonce často doporučován porod pomocí císařského řezu. Naštěstí je však riziko, že se HVP virus během porodu na dítě přenese, jen velmi malé. Pokud se tak stane – mohou se objevit bradavice v krku, průduškách anebo hrtanu. Jen opravdu velmi vzácně se bradavice u dětí vyskytnou v očích či na pohlavních orgánech a nejmenší pravděpodobnost – avšak největší riziko – představuje juvenilní laryngeální papilomatóza projevující se chrapotem nebo dokonce dušením.

Očkování proti pohlavní nemoci HPV

Před nákazou lidským papilomavirem existuje ochrana v podobě očkování. Očkovací látky jsou určeny pro ženy a je doporučeno provádět toto očkování před započetím sexuálního života dívky, optimálně ve věku 11 – 13 let, což se doporučuje ve většině zemí. V současné době jsou v České republice k dispozici dvě možné očkovací látky omezující riziko nákazou HPV. Jedná se o vakcínu Silgard, která je dostupná od roku 2006 a vakcínu Cervarix (od roku 2007).

Vakcína Silgard je podávána ve 3 dávkách a nepředstavuje neprůstřelnou ochranu. Není schopna zabránit všem typům rakoviny děložního čípků, a proto není na místě omezit prevenci v podobě pravidelných onkologických screeningů a gynekologických vyšetření. Tato vakcína není hrazena z pojištění.

Cervarix je očkováním proti dvěma typům HPV (16 a 18), což jsou nejčastější typy s vysokým rizikem a je taktéž podávána ve třech dávkách. Ani tato vakcína nezajišťuje 100% ochranu a je nutné dbát i na další prevenci i v případě jejího podání.